pátek 22. prosince 2017

Co víc než sebe můžu dát?

Mauria!
Dnešní krátký článek bude o tom, jak jsem vybírala dárky pro své nejbližší. Jako téměř každý rok tvoří největší část mých dárků obrázky nebo jiná vlastní tvorba. U tohoto tématu bych se ráda trošku pozastavila... Víte, stále váhám mezi tím, zda je dobré dávat něco vyrobeného – v mém případě. Ostatní v tom podporuji a jsem nadšená, když darují něco ze své vlastní dílny, tím spíše, když je to pro mě. Jenomže u sebe si nejsem vůbec jistá... Snad to pramení z mého nízkého sebevědomí, nebo z jedné špatné zkušenosti. Ta se stala už poměrně dávno. Bylo to tak, že jsme se s kamarádem bavili o tom, co kdo dává za dárky pod stromeček. No a já řekla, že mám nakreslené velké plátno a on... se začal smát a řekl, že to vůbec není žádný dárek. Jelikož jsem si v té době hrozně všechno brala a nechala se ovlivnit téměř každým zlým názorem, podlehla jsem myšlence, že dávat své obrázky ostatním není vlastně žádný dar.

Teď, ačkoliv si stále nemyslím, že je moje tvorba něco světoborného, to vidím jinak. Uvědomte si, že když vám někdo daruje obrázek, dává vám svůj čas, dává vám kus sebe.  Není to jako přijít do obchodu a koupit už hotový výrobek, tohle je zcela něco jiného a unikátnějšího. Je to ohromná dřina, hodiny přemýšlení a hledání nápadu (obzvláště, když už jste v pětiletém vztahu a originální nápady docházejí) a nakonec zrealizovat to všechno... To je doopravdy velká věc a každý by ji měl alespoň trochu ocenit.

Proto se snažím všem mým oblíbencům dát alespoň malý výtvarný počin, nejlépe takový, který by je rozveselil. Letos jsem se rozhodla dát takový dárek i jednomu ze členů mé rodiny, přesněji tetě. Výsledek toho a všech ostatních vám sem dám později, ale stále se bojím, jak na to vlastně daní obdarovaní zareagují. Možná mě doopravdy ta špatná zkušenost ovlivnila natolik, že mám stále pochyby. Ale přesto... zamysleme se nad tím znovu. Co cennějšího můžu darovat než svůj čas, který jsem vložila do kreslení? Co víc než sebe můžu dát?


Nakonec vám přidávám obrázek, který jsem darovala své nejdražší Kate <3 už dnes, protože jsem právě dnes obdržela dokonalý balíček (vlastně to byl ohromný balík s naprosto úžasnými věcmi), který mi přišel poštou, a tak jsme si Ježíška předaly o něco dříve.

Jaký je váš názor na dárky v podobě obrázků? Jste jejich odpůrci, nebo vás naopak vždy potěší?

1 komentář:

  1. Jediný dárek, který jsem letos kreslila, byl bráška pro mamku. Neříkám, že bych nechtěla kreslit dárky, jen nemám nikdy žádný nápad a nemám se k tomu, nedokážu se rozkolébat a něco dělat.
    Souhlasím ovšem s tím, že je to pěkné. A potěší to.

    OdpovědětVymazat